Anotace: * ..přemýšlivka (ze šuplíku)
*
Tařička
~~~~~
Okem se protíná ve smyčce
světelné kolo z plástev času.
Je sběrné v obrazech.
Duši přidá.
Co přijde
někdy nevíme.
*
Chtěla bych být tařičkou.
Po tvojí zídce kvést.
Pokrýt Tě v květech
když radost nesesbíráš.
Vím, že i já mám
suchá místa v duši.
Kde z květů odchází, vše co ji krášlí.
Pokaždé toužím,
ať v kořenech
své síly uchovám.
*
Neznám nikoho, kdo by měl
všechny dny plné květů.
Nikdy se nedá říct.
Že život stojí
..."za prd".
Každý je schopný kvést
.. i v suchu.
Kdy nejvíc schází
radost ze života.
a suchu
se podobá.
Pak přijdou květy
kterým stačí kapka.
a taková
je i tařička.
*
**
Maruško, krásně se mi četly Tvé verše.Je v nich skrytá veliká skromnost, jakou má v sobě ukrytou i tařička. Mám ji také na své zahradě a ačkoli je velmi skromná na živiny, pěkně kvete pro včelky (jak tady zmiňuje i Šerý).
Ráda jsem si přečetla.
04.03.2025 22:11:20 | Jarunka
Tařička je pěkná květena a přitom skromná. Měl jsem je kdys v polštářkách na zahradě a popásaly se po nich rády včely.
Ta tvoje touha k její "podobě" svědčí o skromných touhách člověka. Jeho skutečných hodnotách, kam patří se i přiblížit empatií a láskou k člověku. Byť v suchopáru nihilismu prožít, někdy přežít, daný život. Ta prvá sloka je zajímavě vystavěna a stejně tak na mě působí i vložený obrázek. Srovnám li tvojí tvorbu před léty, je zřejmé, jak si pokročila. A to je dobrým výsledkem pro každého, když se zdejší tvorbou na Literu jen zdokonaluje. Prima chvilka u Tebe*
03.03.2025 10:48:18 | šerý