Vidím tě všude

Spoustu mám otázek, jestli se vrátíš.
Nebo už počitat, že na vždy se ztratíš.
Pokaždé ráno, jsi první myšlenka.
Bohužel teď už jen prázdná vzpominka.

Jdu dělat kávu, tak v kuchyni vidím tě sedět.
Jen zeptat se jak ti je, chtěl bych teď vědět.
A cesotu do sprchy, tam zase se směješ.
Letmé polibky cos dostala, při kterých se myješ.

Jdu sednout si na gauč, kde přijalas rámě.
Bylo to jediné, co tu my dva máme.
Kdykolik smutná jsi, já chtěl jen tvůj smích.
Pak jak kdyby uprostřed cesty jsem kolo pích.

Tak vracím se k autu, kde seděl jsem s tebou.
Jak šťastní jsme byli, teď v hlavě sám sebou.
Kdykoliv dorazím domů, čekám tě u dveří.
Jak zbavit se myšlenek, snad někdy se podaří.

Kdykoliv lehnu si, vidím tě v posteli.
Proč ztratit něco, co my jsme si vysnili.
Ať dělám cokoliv, vidím tě všude.
Je to snad skutečnost, to ze mě zbude?

Tak zavírám oči, spát mi už nejde.
Ale snad někomu na tomhle sejde?
Jsi naprosto všude, každičky sen.
Jak potom přežít mám další den.