Jabloně už brzy rozkvetou,
jako každý rok.
Procházím se, trochu opilý jarní vůní
bez myšlenek a starostí,
kolem kostela s bledými kříži,
kolem modrých jedlí.
Vnímám prostor ve vrstvách
a z kousků spřádám čas.
Poupata jabloňových květů
chvějí se v jarním vánku,
u hřbitovní zdi sedí kočka.
Bloudím v jarních axiomech
a všude kolem mě bují svěžest.
Svět omyl ranní déšť
a něha se vrátila
do mého bláznivého, větrného srdce.
Vytvořeno AI
Svěžest jarního vánku,
plní něhou nejedno srdce,
probouzí duše z dlouhého spánku
lásku maluje hřejivé slunce... (*)
PPÚ, Honzi a krásný víkend
14.03.2025 20:19:14 | Emily Říhová