- x -

Kniha jak spánek

kolébá mým bděním

uprostřed života

tonoucí

osamělý

od břehu na břeh velmi vzdáleně…

a já se zalykám

v proudící dusné pěně

volám Tě o pomoc

pošli mi aspoň kruh…

zbývá mi samota

truchlivý omlácený druh

Autor Vaska49, 05.03.2025

Přečteno 78x

Tipy 20

Poslední tipující: Bosorka9, Ž.l.u.ť.á.k., IronDodo, cappuccinogirl, Fany, Lexi, Sonador, Psavec, CULIKATÁ, Anfádis, ...

Komentáře (7)

Komentujících (4)

Komentáře

na osamělosti je nejhorší, že je plná lidí... samota je hezká, duše v ní roste... pěkná báseň*

05.03.2025 23:21:18 | Sonador

Díky, Sonador"

06.03.2025 09:49:17 | Vaska49

osamělost vs. samota jsou dva velké rozdíly :)**

**
Osho krásně vysvětluje
viz: https://www.nakridlechandelu.cz/samota-oz/

05.03.2025 19:03:05 | šuměnka

Díky, Šuměnko!

06.03.2025 09:49:56 | Vaska49

Vem si k sobě kocoura, ten Ti hezky zamňouká.
Bude krásná noc a náruč plná milých chlupů.

05.03.2025 18:21:42 | mkinka

Já bych dal možná místo "zamňouká" "zakňourá" :)

06.03.2025 10:26:36 | Vaska49

Ano,ten můj cicak ráno knoural, že to nemělo nic společného s mňoukáním,to bylo spíše ia Jack

06.03.2025 10:57:29 | mkinka

Uživatel