Měl kapsy plné jmen

Měl kapsy plné jmen
srolovaných jako staré mapy
Na kůži mu občas zůstávaly jejich otisky
ne jako špína
ale jako příslib
že se jednou stane tím
čím kdysi chtěl být

Jednou našel jméno
které páchlo mořem
a zimou
Bylo kostrbatě načmárané na kusu papíru
jako by se pisateli třásla ruka

Sroloval ho mezi prsty
a najednou ucítil
jak se v jeho ústech rozpíná bouře

Bylo příliš velké na to
aby ho udržel
a příliš těžké na to
aby ho unesl

A tak ho upustil

Když dopadlo na zem
a zapustilo kořeny do prachu
vyrostl z něj muž
beze jména