Zacloníš si oči, to se v poledne
Žencům stává
A vodou ze džbánu uhladíš si vlasy
V dálce na kraji lesa vidíš
Zvířený prach
Vítr se točí jako splašená káča
Vzduch lehce zastudí a v dálce potichu zahřmí
Plivneš si do dlaní a skloníš hlavu
V tom pohybu je odhodlání
A umanutost
Dostals je, aniž bys o ně stál
Mozoly v dlaních nepočítáš
Srostly s tebou
Jako mech soucitně obalí kmen
Jsi první i poslední
Jsi prach a v prach se obrátíš
Za tvojí kosou
Se znova vztyčí stébla trávy
Líbí se...a voní nejen tou trávou...kus poctivýho života jsem si tu našla*
07.03.2025 13:12:50 | cappuccinogirl