Toho večera voněla mlha po zkaženém ovoci

Toho večera voněla mlha po zkaženém ovoci
a já šlapal do měkké tepající hlíny

Pod botami se mi rozestupovaly rudé žíly země
a v jejich rytmu bilo i moje srdce

Na polích rostly černé zuby
ohnuté a ostré jako srpky měsíce
Mezi nimi zůstala ležet rozevřená bílá lebka
s dutinou plnou květů

Nad hlavou se mi převalovalo všechno maso světa
růžové
vlhké
a pokryté mapami
ve kterých nikdo nedokázal číst

A když se obloha pohnula
v koutku se otevřelo veliké bezbarvé oko
a na okamžik se na mě podívalo

„Vrátil jsem se,“
řekl jsem do prázdna

Pak už se ozval je zvuk kopyt
jak zuby začaly narážet jeden do druhého