Léto vonělo cukrovou vatou a sluncem,
když jsme stavěli mosty z nanukových dřívek,
křehké konstrukční sny uprostřed dětství.
Tvé prsty byly zručnější než moje,
skládaly dřívka s precizností chirurga,
který ví, že každý dotyk může změnit architekturu světa.
Most se tyčil.
Mezi námi rostlo něco křehkého,
jako ty naše dřívkové mosty napnuté nad prázdnotou,
které mohla rozvrátit jediná kapka deště nebo náhodný pohyb.
Když slunce začalo pozdě odpoledne měknout,
naše stavby se rozpadaly,
ale naše láska zůstávala,
pevnější než jakýkoliv spoj.
A v pozdějších vzpomínkách
zůstaly jen útržky dřívek, sladkost ledu
a tiché vyznání, které nikdy nebylo vysloveno nahlas
Ještě jsem nenapsal takové jemné shrnutí. Skoro každou báseň autora vnímám jako srdceryvnou (emocí plnou) poezii a někdy jsem na pokraji slz...ale proč ne? Lidi to baví a mě člověka také. Jsou to skvělé momenty v emocích
09.03.2025 22:43:13 | KarMa
Jako kluk jsi stavěl nanukově dřívkový mosty
a stavíš stále - nádherná díla, jen materiál je jiný:-)
se slovy si hraješ a plníš je emocemi, paráda
(čtu tě moc ráda)*
09.03.2025 19:07:56 | cappuccinogirl
Mosty společně postavené vlastními prstíky sladkostí vonící ať napořád jsou a klenou se nad životem šťastnílků vesele si hrajících ;-) Bezva nápad! ;-)
Mooooc hezunké dílko! :-)
09.03.2025 15:16:28 | Rafinka
Milá Rafinko, to jsi řekla úplně báječně, nejsi ty náhodou poetka? Já za Tvá slova děkuji a mávám Ti. Ať máš hezký zbytek neděle. :-)
09.03.2025 16:30:35 | Ywach
Velmi poetická, krásná vzpomínka.... a skvěle napsáno, ráda jsem četla, děkuji :-))
09.03.2025 10:52:46 | Helen Mum
Já děkuju za milou návštěvu, básnířko a mám velkou radost - tam uvnitř. I Tobě hezký zbytek neděle. :-)
09.03.2025 16:31:22 | Ywach
:-) jé, máš To zaSe hezký, Ywachi :-)! Jednou jsem viděla z nanukových dřívek postavený celý obrovský hrad, nádhera :-)!
09.03.2025 06:32:26 | Fany