Můj živote,
má temná oblýskaná mince
rozměnil jsem tě za drobné
rozházel po cestě
kterou jsem
živote
po tobě spěchal
chytáš mne za paty
má cesto
živote
udělat krok je někdy
těžká dřina
bojím se o svou minci
aby mi alespoň
do úst na cestě do Hádu
ona zbyla
Hovory k sobě?
10.03.2025 20:54:30 | Aotaki
Hovory k sobě bohužel ne. Výkřiky, běsnění, strach, výčitky... snažím se z toho vypsat. Proto Horrory.
11.03.2025 18:01:27 | Vaska49
Vše to jsou jen názvy. Jaký význam nese slovo "Hovor"? A jaký význam nese slovo "Horror"?
Co když, nejde o to poslouchat, ale naslouchat? Co když, nejde o to bránit se nebo utíkat, ale přijmout se? Co když... hovor a ani horror neexistuje?
11.03.2025 18:04:59 | Aotaki
Pravda, slova...
Slova, slova, nic než slova (Shakespeare, Hamlet)
"Jak býti prostý a být doslovný?
Hledal jsem slovo, které bylo vysloveno jen jednou,
ba slovo, které nebylo vysloveno vůbec..."
(Vladimír Holan)
Ale krásně jsi to napsal.
11.03.2025 18:13:30 | Vaska49