Na konci tunelu je tma

Na konci tunelu je tma

chyceni v propastech černočerných dnešků

dopadáme už stříliziví na tvrdou zem 

kde čas nestojí jen rychleji teče 

jako pivo ze zrezlých píp do našich úst

a v krvi kromě alkoholu máme beznaděj 

jenž jak bouřková mračna se stahuje 

nad našimi rodnými kraji a sladkou vůní domovů

vítající nás s otevřenou náručí mateřské lásky

...

však už nebudeme lítat 

když ztrácíme křídla

už nebude víc svítat 

a na konci tunelu je tma...