bubny a píšťaly
hvízdaly nocí
sněžilo
odporný den
v kovových helmách
se připlížil pocit
že svět je
ukončen
vzpomínáš?
nad ránem
kovové zvuky
servaly masky všech snů
pak v aktu sehraném
démonů pluky
změnily ráz
našich dnů
dnes už se nemluví
o téhle době
dnes jsou z nich
přátelé
za pár let
kdopak ví
už budou v hrobě
vzpomínky utkvělé
časy se mění
jak na řece vlny
svět nálady
neskrývá
včera byl vrah
dnes tisk je ho plný
tak už to
chodívá
Již jsem psala na Ptzr... účel holt světí prostředky... v tom pekle tam mnohonásobně , zvráceně vlastně
15.03.2025 09:47:03 | Anfádis
chodívá...
víš, co mi před dlouhými lety pomohlo? podívat se na to očima filmu a herců
(protože život je v podobném módu nasimulován)
scény se mění, kulisy, děsy a hrůzy - dva proti sobě - vražda a křik
a v šatně - nejlepší přátelé, smyjí bahno, do dvou hodin vydýchají niternost prožitého a při půllitru piva si skládají poklony, jak to jeden dal lépe, než druhý, v očí pohnutky a přitom úcta, vnímavost a lidské pochopení pro momenty, které se dějí, aby naučily víc, než je zjevné...
měj krásný den - navzdor událostem, co se už staly
:)**
15.03.2025 08:57:40 | šuměnka