řeka Svratka
Život dává mi tlukot srdce,
život dává mi tok mé krve.
Život dal mi otec, dala mi jej matka:
život teče, kvapí a pak řeka Svratka…
Už po sté se tam vracím,
už po sté po jejím proudu a jindy zase proti.
Občas se hledám a občas se ztrácím,
však jistotou je řeka Svratka,
jež svým proudem můj život provází
a s plynoucím časem skály brousí.
Život teče, kvapí a pak řeka Svratka,
ta se nezastaví a já to vím,
když svítí slunce nebo padá stín
a v duši čisto nebo splín,
ta se nezastaví.
Domov dává mi tvé teplo,
domov dáváš mi svou láskou,
domov dal mi otec a dala matka
a abych nezapomněl, domov můj je řeka Svratka…