Slova tichým hlasem
melodii broukají.
Hledají svého významu sen
a stejně bez vět ho nemají.
Až spojení jich pár v objetí
jim v sebe sama smysl navrátí.
Jsou jako já, když v myšlenkách bez spojení kroužím
a v povrchnostech lítám.
Pak po nocích po smyslu bytí toužím
a s ránem zase svítání slov vítám.
A děkuji slovům, za to, jak poetické jste
a že díky vašemu spojení
je smysluplné naše bytí na světě.