Mé přítelkyni. Nespěchej.

Myslím na Tebe

každý den,

již několik let. 

Je to už tak dávno,

kdy jsem Tě prvně oslovila:

,,Pojď si pro mě temná dámo",

tenkrát sis mě odepřela. 

Byly chvíle, 

kdy jsem po Tobě toužila, 

Ty daleko na míle, 

mě realita života zevnitř sloužila. 

Vždy jsi pro mě byla tím,

tím nejlepším řešením. 

I dnes tomu věřím, vím, 

že přijde den,

kdy setkám se s Tvým přijetím. 

V životě jsi mě již naučila víc, 

že i přes bolest můžu životem jít vstříc.

Že setkáme se ještě mnohokrát, 

tak, že kolem mě budeš ty nejbližší mi brát.

Ale i tak, teším se na naše poslední setkání, 

až rozhodnu se, že přišel můj čas. 

Dvě dlouholeté přítelkyně při snídani, 

konečně utichne v mé hlavě ten hlas.

Mám o Tobě svá očekávání, 

a na Tebe miliony otázek. 

Vím, že posuneš mi mé chápání, 

do Vesmírných otáček. 

A tak se každý den těším,

na poslední setkání. 

Kdy na to přijde z hvězd větším,

zvu Tě, má přítelkyně na poslední společnou snídani.