Alžběta Bathory podotýká
Alžběta Bathory podotýká
Tajemný hrad Čachtice a kolem temná krajina.
Co listuješ v té kronice ? Vždyť já jsem přece nevinná !
Všechna ta lživá obvinění, řeči o krvi panenské,
na tom ani zbla pravdy není, já nejsem přece na ženské.
Že by som bola taká hlúpa a bosorkáňa somárská ?!
Vždyť patrila mi Horná župa a nemalý kus Maďarska.
Pohleď na ten můj obraz skvělý, tam sluší mi to velice.
Tak abychom si rozuměli - Víš co pomáhá nejvíce ?
láska sličného panice !
Stáří je mor a bída světa, má pouze samé mínusy,
do vlasů šedivý kal vplétá a rozsápe tě na kusy.
Patřím k těm, co se tomu brání, hledám ten kámen mudrců,
mrcha čas nemá slitování, hodí tvé mládí do frcu.
Patřím k těm, co se z prachu zdvihli a drží prapor odboje,
byť dějinami jen se mihli, jak v kronikách to psáno je.
Tak pokud je tvůj půvab zplihlý a v zahrádce pták nezazpívá,
čachtický hrad je z pevné cihly, zde dáš si drik semperviva.
Najdeš nás v druhé hradní síni, tak neváhej a přistup hned,
do klubu, v němž jsem předsedkyní, já, Báthoryčka Erzsebet.
Komentáře (5)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
