Jezdkyně na šachovém koni
Jezdkyně na šachovém koni
Těžko mi splynout s davem, opačným směrem vykročím.
A skáču v úhlu pravém, což dneska fakt moc nefrčí.
Pěšci se tu jen rojí, věže se tyčí varovně,
já ale ve své zbroji, praporcem mávám královně.
Trubky, bubny a klení, všechno se žene do boje,
občas i barvy mění. Bílá, či černá ? Jedno je !
Vřava je na bojišti, po bitvě další zbrojení.
Šípy tu kolem sviští a mečů těžké řinčení.
K jednomu střelci chtěla jsem, k tomu s tou bílou růží,
docválat se svým Pegasem, neboť mi hodně dluží.
On ale měnil pozice, nutil mne skákat šejdrem.
Lituji, pane, velice, takto to se mnou nejde.
A tak si jedu sama dál, po poli bitvou zrytém.
I kdyby v cestě stál mi král, kůň ho vezme kopytem.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
