Úsměvy potají
Se dovnitř schovají
Co je dnes
Odhaduji z tvých gest
Jsem jako dítě co se stydí
Co ještě zázraky ve tvé tváři vidí
Život na rozhraní
Tak blízko
Ale tak vzdálený
Odhaduji z tvých gest
Zbývá už jen
Jedno přání
Na ostrově sám
Při měsíci schoulený
Co je dnes
Jsem jako to dítě
Kterému chybí
Letmý pohled který stále mrazí
Přaní které nepřichází
Já
Ve svém světě schovaný
Byla to láska
Nebo pouhé přání
Dnes už vím
Že jsem v tobě ukrytý
Rozkvetlá orchidej
Která tady po tobě stále voní
Byla to láska a nebo pouhé přání
Odhaduji z tvých gest
Bolest která stále bolí
Dnes už vím
Úsměvy dovnitř se schovají
Jsem jako to dítě
Které všechno ví
Ale všeho se bojí...
..jenže;
děti se ničeho nebojí..
(to rodiče v nich zažehnou ten pocit strachu a opatrnosti)
děti jsou bezelstné, zvídavé - sebe i druhé pohostí
venku, na trávě, s mazlíčky v pokoji
jdou všude s otevřenou náručí i srdce i očima
a od nich je se potřeba to zpátky naučit - neb tam to začíná :)
*
02.04.2025 09:41:19 | šuměnka