Naděje

Když život sítě snů ti páře,

lesk iluzí se trním stává,

čerň kapek na dně kalamáře,

a barvou světlých dnů je tmavá.

Vzpomínky v květech zašlých mrazem,

vybledlé listy deníků,

cár plátna vlaje pod obrazem,

a marnost bere za kliku.

Jen čas a únik do nadějí,

rozdrobí kůru utrpení,

den po dni světlo navracejí,

a hází klíče od vězení.