Jít tiše světlem polární záře
obzorem dýchat v zastavení
protančit lehce po mléčné dráze
v měkkosti srdce dát...
uzdravení.
Nadechnout hvězdám
ze stránek snáře
v kořeny žití zní políbení
co bylo těžké v lehkost se váže
v pokorné lásce se
nebe změní...
v svit.
Sarah Sheil
No panečku, autorko.* Verše v dokonalém rytmu a souhře. Kdyby s tebou měly tančit, jistě si nešlápnete na nohu.
Vím jak těžké je, sám se smířit ssebou. Jakoby jsme hledaly kámen mudrců nebo cesty k moudré vědmě nebo k Zarathustrovi.
Líbí se mi tvá nezlomnost najít se na tom správném místě. I ve vesmíru pochopit jeho řád. Myslím, že si to zasloužíš štěstí a permanentní úsměv. Máš na to správnou tvář! A jednou tě určitě zamávám, až tě spatřím na vlasaté kometě.* Jsem bdělým.
03.04.2025 19:48:00 | šerý
můj milý, bdělý příteli... nemám slova, jen v oku se cosi zalesklo... děkuju Ti*
03.04.2025 21:04:32 | Sonador