Nebi kanou fialové slzy
Nebi kanou fialové slzy
Nebi kanou fialové slzy,
Kouř štípe do očí.
Nevidí vylézat všelijaké dlaky.
Městem obchází hrob a požírá všechnu radost.
Přesmutné děti svěřují se Face Bohu,
Své smutky říkají
Shluku elektronů.
Lhostejná Síť
Požírá všechny strasti
Aby je vyplivla
Na práh lhostejnosti…
Klamavý jásot virtuálních přátel
Obnaženou duši
Chvíli potěší…
Nevyspalá jitra
Nebudou mít
Teplou dlaň.
Komentáře (13)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Každá doba má to své... kočárky a míče včetně dětí nějak zmizely z ulic...
Ale nemusíme se tomu úplně poddat.
Napsals to opravdu skvěle... je to tak.
05.04.2025 23:22:21 | Rafinka
Výtečně napsané! Tohle však mě zasáhlo nejvíce: Nevyspalá jitra Nebudou mít Teplou dlaň...
05.04.2025 19:05:19 | Helen Mum
...je to tak
smutnej náčrt dnešní doby
a tys to tak poeticky...*
04.04.2025 23:27:11 | cappuccinogirl
i práh lhostejnosti - je jen linií v omezení
co se dá překročit
- čas v tom má času dost - a určitě to změní
aby se mohlo dál jít
04.04.2025 21:00:28 | šuměnka
Ach virtuální svět, jako mladá slečna zastávám názoru, že to tak růžové není, ale vše má své pro a proti, musíme jít s dobou :)
04.04.2025 18:11:17 | adelhamerska
Doba je doba,
však lidé jsou stejní.
Poezie slova
doufám dobu změní.
Děkuju za koment! Vážím si toho.
05.04.2025 10:54:54 | Vaska49
