Pod starým stromem jsem tiše seděla,
nad cestou životem dlouho přemýšlela.
A jako má stará přítelkyně příroda,
mě pohladila a moudrá slova poradila:
„Buď mysli jasné, jak letní slunce,
co stíny nechává mizet v dálce.
Buď jako měsíc, maják v temnotě,
moudrá a klidná v noční samotě.
Buď jako mrak, co tvar svůj mění,
svobodu chraň, je dar a požehnání.
Hvězdám věř, přátelům na své cestě,
ti půjdou s tebou stále věrně .
Buď pevná jako zem, v níž kořeny máš,
když v životě se ztratíš a cestu hledáš.
Jak potok zpívej mezi kameny,
i když splyneš s jinými prameny.
Jako strom rostoucí k nebi sni,
a v hloubi duše zůstaň silná navždy.“
Tak jsem tam seděla, poslouchala,
co příroda mi šeptala, já poděkovala.
Že v tom starém stínu, pod větvemi,
jsem našla všechny odpovědi.
Našla jsi hodně, těch odpovědí
příroda je moudrá, nemá zaklapnutý hledí
ve stínu toho stromu
i já věřila bych tomu
šepotání
a měla bych neskromné přání:
být majákem pro lidi kolem sebe
být tím, kdo hřeje, když trápení je zebe
být potokem, co zpívá
být něco jako "voda živá":-)
Přidala jsem se, naskočila
tvá báseň mne silně oslovila:-)**
07.04.2025 20:33:43 | cappuccinogirl
Můžeš být maják co jiné z temnoty vede
Můžeš být ta co jiné podporou hřeje
Můžeš být ta co zpívá a hlas slyšet je
Nemůžeš být úplně voda živá, ale tou co se obětuje
Buď jako třešeň na skále
Krásná, obdarující a silná pro toho kdo potřebuje
Jsem ráda že oslovila a možná i pomohla ;)
08.04.2025 08:27:30 | mara539
být jako měsíc, maják v temnotě...
to mi přijde zajímavě paradoxní, protože jak měsíc obíhá okolo planety,
může být každý den jinde na nebi,
kdežto třeba mořeplavci vyhlížejí maják, aby věděli, kde je přístav,
takže jak ten maják bude cestovat,
budou asi stále na moři, v pohybu, místo toho aby spočinuli pod starým stromem?*
07.04.2025 10:47:25 | J's ..