Město v noci voní jako spálený plast

Město v noci voní jako spálený plast
žárovky vymírají
ale asi ne úplně
každý krok zní jako praskání ledu na okně
i když tam žádný není

Jsem tu
v podzemí
ale nemůžu si vzpomenout
proč tu vlastně jsem

Běháme spolu po betonu
po všech těch zbytečných věcech
které nikdy nepřestanou zářit
Zhasnou
jen pokud se podíváš příliš zblízka

Pod našima nohama se plíží kočky
nejsou to kočky
ale to my moc dobře víme

Skrývají se ve stínech
a tam se skrývá vše
na co chceme zapomenout

A ne
vážně
nic z toho raději nechceme vědět