Koupel v aleji snů

Myješ si šíji mýdlem z broskvových sadů

v klávesách kryje své svody pihovatá múza

v popsaném průčelí hledíš si prstokladů

a bereš tu lázeň se zápalem až bere mě hrůza

Kdo chce stéci hrad co domovinu cudnosti?

Co rdousí vlahé mátohy na půli cesty k jihu?

Jakým právem točíš glóbusem ve vedru pouští?

Kdy mělký příliv zvolní tempo v masce zloděje?

Nemyslím na tebe když okrádáš půlnoční mše

nehraju z jeviště kde klaka budí kata ze spánku

jen setřásám prach z neprošlých cest - toť vše

z udřených rukou roste mi hrdost a otočme stránku 

Zpráchnivěla pýcha a nejsou zprávy z bludiště

kup mi čutoru griotky ať zázraky nezahálí

broskvové mýdlo ochutnej v nebi, znovu a ještě

kéž vidina tvých očí z nefritu lásku zas zapálí