Lapkovská

Vyslov tu hrůzu a nepadej z mezka

nech vejít vybroušený věkem časy

prázdnej je zásobník, ale jen dneska

a borový větve už udí naše hlasy

 

Poprvé poslyš teď ty karabiny nocí

nemysli že vlaky jezdí na dvůr krále

šeptáš mi o nebi a opilosti mocí

ale v bahně zas budem mít na mále

 

Učíš se nevíře a díra po pařezu zeje

okovat ocelí pár divokejch koní se dá

dohnat tu lásku už nejde, no tak zle je

a medvědi nekoušou, jen to tak vypadá 

 

Čelíš mým postřehům o naší nevášni

kalíš vodu a voskovej máš pršiplášť

a modří ptáci se snáší na rudou třešni

to abych se na pozoru dnes měl zvlášť

 

Poslal jsem po proudu žlutou růži 

co dostalas od poutníků z laguny

červánky od srubu zachraňí ti kůži

a chopíš se pozítří císařské koruny