Rodinná commedia dell'arte všedního dne

Z mlh jitra a z hluku ulice rodí se všední den,
kdy zvedá se opona divadla "Obyčejný život jen".
Já v roli Kolombíny odvážné, co domácnosti vládne,
zatímco Pantalone-manžel marně počítá finance.

První dceruška jak Innamorata, s láskou v očích,
na mobilu visí celý den, v milostných zprávách se točí.
Druhá hraje Harlekýnu s bystrostí a vtipem,
v pestré školní sukni a svým rozverným copem.

Ráno masky nasazujeme s uměním a grácií,
Kolombína kávu vaří, Pantalone nad snídaní se sklání.
Innamorata vzdychá: "Škola zase, jaké utrpení!"
A Harlekýna se směje: "Kde mám úkol? Nevadí!"

Lazzi denní improvizace, když budík stávkuje,
a pak je snídaně jak živá akrobacie.
V koupelně náš Dottore moudře káže o čištění zubů,
zatímco venku čeká fronta netrpělivých herců.

Hádky o ovladač, přestřelky u večeří,
a přesto nacházíme večer usmíření v objetí.
Stejná láska pod maskami, stejné spory o to,
kdo koš, kdo nádobí, kdo zvířectvo.

V noci pak, když scéna spí a reflektory zhasnou,
Pantalone s Kolombínou sdílí chvíli krásnou.
Přestože přes den se naše zájmy kříží,
v tichu nočním láska všechny k sobě sblíží.

Za oponu všedního dne skrýváme své tváře,
ráno zas bude premiéra nové dell'arte.
Bez nápovědy bez scénáře hrajeme,
jen improvizací a láskou, se vedeme.

Naše rodinná commedia plná vášní,drobných sporů,
a přesto pod maskami patříme do jednoho sboru.
A tak se na jevišti života s úsměvem ukláníme,
přijímajíc potlesk i pískot, co si zasloužíme.