Rez v zámku
Rez v zámku
Chci klíč kterým místo zamykáš
kde duše mají křídla a odlétají
paláce pulsují a jen ty jim tykáš
a nohsledi andělů tiše se ptají
Chci prašanem sypat ty cesty
šálením tesané v zvětralé kameny
dopisy z pralesů nosím si u vesty
tepeš svěže jak zurčící prameny
Kdo skrývá tvé kukaččí vejce na římse?
Kde bydlí hlad prosklených trámů?
Kdy prameny mé krve v rozkoši zardí se?
Co stojí za pár prokletých šrámů?
Chci zeptat se lásky zda nehraje falešně
jak ševcovo kopyto či snad kovářův perlík
v komnatě ústupků jde ti to úspěšně
jen pokrčíš rameny a vysteleš slamník
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
a někdy nemá cenu se tak ptát:
jen posadit se - bez snahy zasahovat do tkaní
někdy je lepší čelo otřít kouskem nebe ztrát
a sledovat, jak vzory rostou v barvách vyznání
toho, co příběh sám chce chvílí povědět
toho, že za pár šrámů vždycky bude stát
i toho, že až vystele - tak usměje se na tebe jak květ
a ty zas pochopíš - jak všechno to máš rád :)**
15.04.2025 14:49:16 | šuměnka
Zdatně vystavěná poezie*
Našel jsem si " Kdy prameny mé krve v rozkoši zardí se? / Co stojí za pár prokletých šrámů?" Skvělé*
15.04.2025 14:46:43 | šerý
