letmo

jak slzy knotu v černé noci

prokapala se tmou

pak kolem plotu - pouhý pocit

že stojí přímo přede mnou

a já s rukama jako síto

cedil jsem, co den dal

s pocitem, že je mi to líto

když nakonec ji život vzal

jak přišla, zase zmizela mi

letmá tak jako dech

zašeptala jen Pánbůh s námi

vzpomínku na mě, tu si nech

pak jako sen se vypařila

ve chvíli nad ránem

jen já už vím, že tady byla

v příběhu prohraném