Zhasnuls, takže teď musíš potmě

Jak otravné jsou tvé nářky,
Tak zbytečný je tvůj pláč
ty vždy slibuješ že jí opustíš
a mezitím tu zmiji líbáš dál.
Že vděk k ní máš a nesplacený dluh
A jaký? Že mezitím její vybagrované pole
Obdělává jiný pluh?

Jak doháníš mě k šílenství a já se furt ptám
nechci slyšet ty odpovědi prosté
že ti ukázala růžový svět své sliznice
Kam ty padáš nepoučitelně,
dle tebe poprvé
Popravdě však asi posté

Již nedám ti návod a nepůjčím recept
abys své zlámané srdce mohl u mě léčit dál
běž za ní, kde svět není černobílý
ale takový abys do něj zas spad
protože jejími vraty tu projelo

milion dalších

Ona tě zahodí jak fusekle

a ty to zas přijmeš, můj milý.