držku si nacpal slovem láska
až lezlo mu i ušima
ten jeho úsměv byl jen maska
stejně to nikdo nevnímal
pak blahosklonně lidu kázal
Věřte mi, drazí, Já jsem Bůh
a v jeho očích zmar a zkáza
a trochu sírou smrděl vzduch
jak přišel, stejně tiše zmizel
lidé se ptali Co teď dál?
jak zázrakem zmizla i krize
a tiše stála opodál
pak kdosi zvolal A co dále?
v davu to jenom hučelo
z pohledných vybrali si krále
vlípli mu kilo na čelo
tak skákej, šašku, jak to chtějí
dokud máš sílu bavit lid
splníš svůj úkol v beznaději
a pak se můžeš zastřelit
jak zlaté tele měli vola
kdo neklaněl se, ten byl bit
příklad demokracie zdola
nemůžeš mluvit, můžeš pít
a až ti čas spočítá rány
ty do svědomí vpálené
na hrobě zpívají ti vrány
pokud už nejsou snědené