Čmáranice barvoslepého dítěte
Čmáranice barvoslepého dítěte
Nakreslil Boha
a dal mu hlavu z nafukovacího míčku
a oči, co se nikdy nedívají stejným směrem.
Jedno chce domů,
to druhé ani neví, co to znamená.
„Tohle je slunce,“ řekl,
a ukázal na modrý flek,
co se plazil ze stránky jako politý sen.
„A tohle je moje máma,
má ruce z hřebíků a úsměv z gumičky.“
Na tom papíře nic nesedí.
Tráva roste vzhůru nohama,
stromy mají vlasy
a dům nemá dveře —
jen ústa plná zavřených slov.
Dítě kreslí dál,
jazyk vystrčený z pusy
jako anténa pro ztracené signály.
„Tohle jsem já,
ale takovej, jakej bych chtěl bejt.“
Jeho postava má tři srdce,
všechna na špatném místě.
Jedno v koleni.
Jedno v zápěstí.
Jedno pod jazykem —
tam, kde se rodí ticho.
Barvy se hádají.
Zelená s fialovou o místo ve větvi.
Červená se vtírá do nebe,
jako kdyby chtěla být růžencem
v krku oběšence z vosku.
„To je moje rybička,“
říká,
a ukazuje na kruh,
který vypadá jako otevřený puchýř.
„Umřela,
ale teď mě hlídá zpod podlahy.“
Papír je plný křiku,
který nikdo neslyší.
Je to mapa světa,
kde nikdo nezáří.
Jen bliká.
Jako rozbitý semafor v noci.
Nakonec si sedne,
s fixou stále v ruce,
a šeptá:
„Tohle je modrá.
Já ji nevidím,
ale věřím, že tady je.“
Komentáře (18)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Co vidíš, může být zkreslené
co cítíš, to tě vede tou správnou cestou
když dítě citem tvoří
i když vše zaběhnuté zboří
vzniká krásnej, zvláštní, originální, opravdovej, fantastiko svět:-)
Když kreslím, často zavírám oči a vypínám šedou kůru - a po hmatu hledám, tvořím, zcela novou, ryze svoji, podstatu:-)))
A chci být věčné dítě a věřit na všechno, co - někde - je:-)*
22.04.2025 14:58:31 | cappuccinogirl
Co vidíš, může být zkreslené,
co cítíš, to tě vede správnou cestou
to si zapamatuju navždy a děkuju za to. :-)
Přání být věčným dítětem je úžasné.
22.04.2025 20:15:10 | monarcha stěhovavý
Je to úžasný dílko a netradiční nápad... trochu smutenka, ale přitom klid a vyrovnanost, i když barvy z papíru podivně znějí. Usmívám se a kulím oči. Je to moc hezké! ;-)
Nezaměnitelný Ty ;-)
22.04.2025 07:41:30 | Rafinka
Rafinko kuliočko, děkuju za Tvůj pohled a přeju dobré ráno. :-)
22.04.2025 08:46:39 | monarcha stěhovavý
Happy child:-)
Dobrý.
22.04.2025 07:17:24 | Ž.l.u.ť.á.k.
Díky moc, možná jen jiné štěstí, takové v převleku. :-)
22.04.2025 09:00:06 | monarcha stěhovavý
možná že spíš to jediné bez převleku :)*
22.04.2025 12:42:36 | šuměnka
To není popření skutečného štěstí, spíš uznání, že může existovat i tam, kde by ho nikdo nečekal. Že štěstí může mít mnoho podob, i těch, které na první pohled vypadají jako smutek, zmatek nebo ticho.
Dítě, které našlo útočiště v kresbě, v barvách, v možnosti vyjádřit svět, jak ho cítí — i když je ten svět podivný, přetočený, bolavý. Možná právě možnost tvořit z chaosu je jeho způsobem štěstí. A možná je to nejopravdovější forma naděje: vybarvit si vlastní verzi reality, i když v ní tráva roste dolů a rybičky mluví zpod podlahy. :-)
22.04.2025 12:54:45 | monarcha stěhovavý
ale já jsem to tak myslela
myslím, že je to opravdové, nehrané štěstí -vlastně jsi popsal, co jsem myslela
tak jen nerozumím, proč jsi mi neporozuměl - že ta věta to měla říci?
22.04.2025 13:02:43 | šuměnka
Chtěl jsem říct (vyjádřit) úplně to samé a raději jsem napsal, jak jsem to cítil a myslel. :-)
Aby to nevypadalo, že to myslím s tím převlekem třeba nějak ironicky, či jinak. Vůbec ne.
22.04.2025 13:05:49 | monarcha stěhovavý
děkuji ti za tvé pohledy na svět, které mi jsou blízké viděním
a smekám před tím, jak to dokážeš předat dál -v tom jsi ohromující
**
popsal totiž, proč i já dělám věci, jak dělám a proč vidím jak vidím
a teď to jen vidím dalšíma očima a dojímám mě, že je to fajn
(protože mě pořád má snahu někdo předělávat :)
22.04.2025 13:34:57 | šuměnka
Přečetla jsem jedním dechem, vtáhlo mě to do jiného světa. Čistého. A jsem dojatá.
22.04.2025 07:08:38 | Anfádis
Děkuju. Chtěl jsem se aspoň na malý kousek k tomu světu přiblížit. K té belelstnosti. Nezkaženosti.
22.04.2025 07:15:40 | monarcha stěhovavý
