Sakura
Tak přece,
přežila jsi jarní mrazíky...
Nyní děkuješ slunci,
rozevíráš svoje krásné květy...
Jsou tak bohaté, růžově zbarvené,
i malá děvčátka ti sukničky závidí...
Škoda, že ti tvá rozkvetlá krása nevydrží déle...
Ale i tak jsi krásná, tělíčko máš štíhlé...
Tvoje růžové sukničky zdobí zelené zástěrky ušité z drobných lístků...
Tvé větvičky tvoří veliký slunečník, pod kterým se při prvních paprscích schová lecjaký tvoreček...
Vedle máš sestřičku,
aby ti na zatím prázdném dvorečku,
nebylo smutno...
Neboj, čas vše změní...
Až dcerce pomůžou ti andělé,
po kterých dům opravuje, bude lépe...
Ty jsi byla první komu zde dala život,
sestřička druhá...
Pak pod tebou přibude lavička se jmény všech andělů, kteří nám tady pomáhali...
K nim přisedneme i my,
a hlavně dcerka se svou rodinou,
která ti zde vdechla život...