Kleptoman

Na pohled první,
normální se zdá.
Jen se nikdo nedívá,
ruce neklidné má.

Drobnosti všelijaké
v jeho kapsách mizí.
Tu propiska barevná
támhle klíče cizí.

Proč by se trápil
že nic neříká mu pane.
Cokoliv ho okouzlí
jeho majetkem se stane.

Vždyť prý jenom touží
po věci nám nepotřebné.
Pomoci si nemůže
v chorobě prapodivné.

V šikovnosti je síla
rychlosti své si cení.
Zlodějem se necítí,
takový on přece není.

Čím mazaněji si počíná
tím větší jeho radost.
Jedinou chybou v konání
že stále nemá dost.

Pokaždé polapen bude
o tomhle dávno ví.
Největší ponížení zažije
když věc si ponechat smí...