nocturno

ospalý den

noc mě pohladí snem

tiše padám do hlubin

slova když lžou

vlhce lepí se tmou

pláče anděl cherubín

šedivě bdí

to, co o smrti sní

ustrašený na pokus

zlomený stín

v klecích svých vlastních vin

polekaný malý hnus

a na noční obloze 

hvězdy na voze

táhnou na západ

k ránu zmatený

svými kořeny

zkouším protápat