Co jsem?

Tím ohněm v slunci já hořím
a plavím se v temné samotě.
Tím ostrým jasným světlem já zářím
a mířím v tom kouři k nebi.

Žhavou duhou já se zrcadlím
a skláním se k malinovému obzoru.
Stínem co vrhá věž jsem já
a oslepuji bleskem širé dáli.

Žárem v chodníku sprahlém jsem já
a ryčím v temné chladné sluji.
Ve stromořadí kličkuji mezi listy já
a pro mne krása světa nemá hranic.

Mostem nad hlubokou propastí jsem já
a klenu se obloukem v kolonádě.
Místem kde zvuk se ztrácí jsem já
a čekám na nezrozené hvězdy.

Stopou starých časů dnes jsem já
a tlím mezi krápníky v jeskyních.
Jsem tón co zazuní ve zpustlém sále
a osvětluji náhrobky svou svící.

Tou vůní všude kolem jsem také já
a plevelem v zemi rostu, šířím se.
Jsem vlnou v přívalu velké vody
a vzdychám z vrcholku každé hory.

Já - neviditelná jsem tedy,
jsem tím co nepoznáte,
jsem tím co všude kolem máte,
já jsem ten co hýbe s ledy!

Jsem tou záhadnou schránkou plnou prázdných vět,
jsem nepoznaný jev, jsem celý svět!!!