Makový čas

Jsme tu sami
/tiše zhrouceni/
pojídáme mák.

Zrnko za zrnkem.

Konec roztáhl svá neúprosná křídla
/chvějivé kožnaté blány/
rytmicky mele mlýnek.

Zrnko za zrnkem.

Ten pocit beznaděje
/lámavost studu/
po stopách písku, před oltáře bludů.

Zrnko za zrnkem.

Chci říci to, co už dávno vím
/a hodiny, ty se přesýpají/
Poslouchej. Šeptám stromovím

"Zrnko za zrnkem"

Zrnko za zrnkem
/na hodinách času/
tiše zhrouceni -
.
.
.
Dojedli jsme mák.