Smutné vzkazy holubici

Šeptám do bílých pírek
/své mírové vzkazy holubici/.

Zemřeli jste, mí svatí
anebo nikdy nežili
chladně a sošně v kostele
neznáte krev mých ran.

Oprátek kolem krku
už bylo dost
a pozdní jaro krásy nepřidá
mým nevyspalým očím
/dokola se točím
stále dokola
mizí svět
zůstávám já
středem svého životního kruhu./

Jsem sama
v tlačenici
/jak častý pocit mladistvých "básnířek"/
ale
samota rezivě kape
kap kap kap
rozdírá mi mozek do děsivého vědomí
vím, já vás znám i nechci znát
/nechci lhát
a přece lžu./

Šeptám do zkrvavených pírek
/smutné vzkazy mrtvé holubici/.