Maloval jsem na zeď černé pruhy
Jeden myslitel olíznul urnu
takový mdlý pán
který chtěl jen vykřiknout mé jméno
do zhýralého nebe
Zakopával o smuteční vrby
nerozuměl nadčasovým kecům
když
vůle žít se ztratila
kdesi v posměšných západech slunce
v rozkousané myšlence na návrat
Neumím si hrát
Nevědomky, rychlým krokem
mizím na dně prostoduché průrvy
kde pískají mi v uších střepy z kytar
kde blázni olizují nahé kurvy
jako myslitelé urnu mou
všemi slabostmi křištálového světa
posetou
Komentáře (7)
Komentujících (7)