Maloval jsem na zeď černé pruhy

Maloval jsem na zeď černé pruhy

Jeden myslitel olíznul urnu
takový mdlý pán
který chtěl jen vykřiknout mé jméno
do zhýralého nebe

Zakopával o smuteční vrby
nerozuměl nadčasovým kecům
když
vůle žít se ztratila
kdesi v posměšných západech slunce
v rozkousané myšlence na návrat

Neumím si hrát

Nevědomky, rychlým krokem
mizím na dně prostoduché průrvy
kde pískají mi v uších střepy z kytar
kde blázni olizují nahé kurvy

jako myslitelé urnu mou

všemi slabostmi křištálového světa
posetou
Autor Trapné děťátko, 17.04.2007
Přečteno 322x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (7)
ikonkaKomentujících (7)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Tahle je šílená

28.04.2007 19:37:00 | brko

líbí

TAk tohle je teda báseň! Stoupám, tleskám, uznávám!

21.04.2007 10:54:00 | Paralelní možnosti

líbí

i černá má svou bílou (a mnoho dalších barev)
no a pocit z vyjádření? no někdy méně znamená více, zdá se mi že jsi příliš násilně rozvíjel slova která ani rozvinou nepotřebovala, byla už tak dost výstižná

18.04.2007 13:48:00 | Pavel Kotrba

líbí

I já se občas ztrácím. Urna se mi líbí.

17.04.2007 19:45:00 | BlackTangerine

líbí

Není co dodat!!!

17.04.2007 19:41:00 | Judita

líbí

Bravo.

17.04.2007 19:39:00 | Pilous

líbí

:b supa

17.04.2007 19:35:00 | Zamilovaná do nezamilované doby

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel