Sám proti všem
Sám proti všem
Anotace: ...
probouzí se - z iluze - zítřejší nálada
smutkem broušená
perutěmi prokládané břemeno
že "smát se" znamená "žít"
Strach ze vzpomínek - jakožto z odvátého listí
Bosí človíčkové
špinaví a čistí
hluchoněmé duše - lidské zbytky
protože déšť nepromočí city
ale jen
uschlé kytky
-továrnu na přežitky
Uvěříš mi, baletko
když zahraju ti klišé?
Na mou duši, nedýchám
opravdu jen tiše..
Odcházím jako zraněný vánek
-na lepší časy si nechávám stýskání
místo blesků
upozorňuju nastávající bezcitná hovada
zkřivíte vlas
zraníte srdce
a vrátím se se sílou tornáda
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Máš nádhernou tvorbu, něčím se mě dotýká, možná u srdíčka, možná skrz slzy.. máš můj obdiv, klobouk dolů!!
21.04.2007 14:25:00 | MishaX
Tohle je ale smuténka...
Nejvíc se mi líbila 2. strofa; při 4 jsem si zase něco představovala (proč jsi to asi napsal, atd...)
Velmi povedené!
21.04.2007 10:59:00 | Paralelní možnosti
pošetilé baletky
tančí na betonové ploše
vítr už odvál všechno listí
a dál..?
skřítkové už nevěří...
18.04.2007 20:37:00 | lidus
tož tady jsi to nijak nepřehnal, pěkné kontraty mezi veši i slokami, jednou jemně jednou tvrdě, proč ne, že?
18.04.2007 14:06:00 | Pavel Kotrba
Moc krásný! Ten závěr o tornádu je fakt super! Nějak mně to uklidnilo. Že je ještě někdo, kdo se těm hovadům chce a umí postavit! Krásný, fakt!
18.04.2007 13:33:00 | Hannazka