Pohádková

Povídals, abych šla ze vrátek
Předstíral, že půjde to nazpátek
Nezlob se, mě pohádky neberou
Zrovna teď předstírám dospělou
/občas si přečtu včelku máju/

Až jednou uslyším flašinet
Ach jo, to bude ještě let
Možná ti budu i vyprávět
Že v pohádkách to bývá happy end
/jestli mě ještě uslyšíš… kdyžtak ti koupím naslouchátko/

No jo no, když tebe to nikdy nebaví, poslouchat
Vždyckys byl favorit, ne diplomat
Že dýcháš, neměl by sis namlouvat
Už dávno projel jsi stanicí depo
/ a zapomněli ti vyměnit pneumatiky/

Byla to docela „čupr jízda“
Taks tomu říkal potmě
Když ti život mezi prsty hvízdá
Neumíš brzdit na ledový plotně
/a já vždycky mizerně řídila/

Možná jsme mohli nabrat benzín
No jo, šetřit se musí, ale proč?
Proč vyvracel jsi značky nevím
Kam koukáš! Beton! Dělej! TOČ
/Taky řídíš mizerně/