Myslím jen na Tebe!

Ač očička mám ospalý,
ráno je, musím vstát,
čekají různé úkoly,
nesmím si nechat zdát
o tom, co bych teď nejradši
dělal a hlavně s kým!

Ty moje lásko nejsladší
tajně se trápím tím...
Jak ubránit se ale mám
nemyslet na tě víc,
když, Lásko, tolik rád tě mám,
Já - rytíř z Nemanic!

Já ve svých snech tě objímám
a líbám rtíky tvé,
a v pelíšku se tulívám
k té hračce plyšové,
co od tebe jsem dostal kdys',
abych nebyl tak sám;
jak říkám jí, to jistě víš!

Často jí šeptávám
slaďounká slůvka určená
jen něžným ouškům tvým,
ten méďa, co tvé jméno má ,
je důvěrníkem mým!