Bohužel je to součást života, občas z toho mívám deprese, že tu prostě jednou nebudu, ale na druhou stranu hledám útěchu v tom, že v tom nejsem sám a že v jediné této věci jsou si všichni rovni.
21.07.2007 22:34:00 | tuleby
pěkná básnička,jen mě mrzí že poslední dobou píšeš jen o věnci,smrti,hřbitovu..není to moc depresivní,přeju hodně štěstí a víc pozitivních básní:-)
21.04.2007 19:50:00 | airelle