můj život

Můj život

Byl rok devadesát jedna a já poprvé otevřela oči
spatřila mámu a byla dítětem, co okolo něj se všichni točí
Nosila jsem růžové dupačky a dudlík v puse stále byl
já čekala na to, až táta přijde z práce, aby mě políbil
Vyhlížela jsem na svět z kočárku
v noci jsem poslouchala pohádku

A jak šel čas spolu se mnou
já čekala na to, až mě nožky zvednou
Stalo se, tak a já byla svou paní
bez chodítka či cizích dlaní
Jednou jsem navštívila školku a s dětmi tam zůstala
byla jsem bez mámy, ale byla jsem statečná já, se nebála

Než sem se stačila rozkoukat, měly jsme domeček
kdo se chtěl podívat, musel na kopeček
Pak se mi narodil bráška
kluk jako buk, co se vším práská
Já se tedy stala sestrou Honzíka
malého milého lotříka

Potom to nastalo a já šla do školy
kde se učí a píšou úkoly
Šla jsem co rok to vyšší třída
nové knihy brašna střídá

Dnes mi je už patnáct let
toužím po tom poznat svět
Vím, co je důležité a bez čeho se v životě neobejdu
jen jedno Vám přísahám bez štěstí odsud neodejdu