V objetí živlů

Jako slunce
prosvětlíš mne
proteplíš kosti
ztuhlé vztahy k okolí
rozpálíš lásku zažehneš zlosti
pohladíš ať nic nebolí

Jako vítr
pofoukáš místa spálená
zchladíš zaduješ
ohneš mne trochu vlastním směrem
zarputile vzdoruji než
shodneme se před večerem

Jako voda
smýváš rány
co jsem kdesi sklidila
přidáš trochu soli
abych rychleji zdraví nabyla
i když to chvíli bolí
tajemství v hloubkách uchováš

V souhře živlů
po krůčku
na slunci ve větru ve vodě
věříme možná náhodě
když rosteme k sobě
ty ke mně a já k tobě
už neptáme se zda máme být
toužíme v lásce se utopit