krásná...nemám teď moc času číst Tě, ale když udělám ve středu státnici z němčiny, tak se polepším...
30.04.2007 12:58:00 | mamina
Zůstala bych u toho stromu u naděje i pro ty utřené dětské slzy.Do nebe po schodech-jen pro snění.A hned dolů.Příliš tam pálí slunce.šťěstí sídlí dole.Možná do jiné roviny.
Tvoje báseň mě strhla ssebou.
26.04.2007 10:22:00 | s.e.n
Hele, já nevim, jestli to chápu dobře, ale chtěl bych říct, že jestli jo, tak jen to, že
dětské slzy,
než dopadnou na zem
změní se ve vodu
staletých řek,
co razí si cestu
vráskami duší...
Dušiček,
co jsou tu pár let
a přesto se dívají
vybledlýma očima
zklamání
a touhy
po
nebytí...
25.04.2007 23:17:00 | hlodavec
Levadnulko promiin,nestíhám...topím se v životě...promiin,že jsem ted nečetla...pa
25.04.2007 20:59:00 | Katka Z
Irenko... děkuji :-*
Děkuji všem... i za komentíky v jiných básních... sakryš... ani děkovat nestíhám... :-(
25.04.2007 15:06:00 | Levandule
Kam až můžeme sejít pro jedno zelené pohlazení... Moc té básničce rozumím.
25.04.2007 08:58:00 | Koprtinka
schody - startovní dráha
a nemusí být vyleštěné
pohlazení - start
určitě nahoru
zelená - naděje co neumírá
J.C.s
25.04.2007 08:40:00 | j.c.
Silné čtení na ráno...Ale dobře mi tak,sám jsem to chtěl:))Tohle je moc zajímavé,smutné a hezké.A neztrácí to naději.Líbí se mi.-S-
25.04.2007 08:13:00 | Skywalker