Zatmění

Jsem žářením?

Otrokáři avatarů soužených,
demoralizované bytí,
smekám skalpem deviace

a kolibřík mi ztrácí čas...

Mě signální bóje
(běsem)
na váš atol šatlavy ocelové
vytrhla...

Na váš krysí kotec barev monotémat
rzí motivace parazitující...
(kde...)
namísto střechy se propadlištěm
rovná červí díra do
všehomíra...

Sterilní to podívaná
po krk v okultní gilotině
a vy v neurčitých zjeveních
(animálnosti)
se architekty zvete...

Jaký byl účel mého zapření
vážné hudby kontinua
pod rozostřením zpěněných mraků,
jenž plagiáty jsou
v oponě totality

(...navíc)
krášlené broží ohnivého
Urobora v průčelí?

Mlčíte, tak čekám...

čekám až počnu minoritu,
opakovaně jak Sysifos
tlačící balvan na mohylu
(zbytečnosti...)

Avšak!

Makabrózní paže
papírovou kůží se skvoucí
mě šrouby do chodníku otazníků
zatáhli...

Kdo je pak ta šelma?

Orákulum deklamující kataklyzma
chorálem basového davu...

Chápu!

Já...

jen člověk...