Motýl...

Přilétl motýl bez křídla,
zlomil si jej jenom tak.

Celý svět viděl,
za něj se styděl.
Zlomených srdcí polovin,
na zdech čmáraných ,,volovin“.

Přilétl motýl bez křídla,
zlomil si jej jenom tak.

Lidem se klaněl,
přátelství sháněl.
Poznal i podvody,
lži, podrazy, i neshody.

Přilétl motýl bez křídla,
zlomil si jej jenom tak.

Poznal slzy,
ve dne v noci, pozdě, brzy.
Křídly z tváří slzy stíral.
při tom však sám umíral.

Přilétl motýl bez křídla,
zlomil si jej jenom tak.

O život bojoval,
s bolem v těle, z posledních sil lidská srdce spojoval.
Snad se životem proklestí,
motýl, co zlomil své křídlo, lidem, pro štěstí…