Duše v uzlíčku

Hustá mlha - chytrý vrah
jednolitá šmouha jako bílý strach.
Obklopí tě a skrze nevidíš,
bez cíle, uprostřed ničeho se posadíš.

Jen modlitbu odříkáš si tiše v duchu,
zvedneš hlavu, že prý čelit budeš strachu.
První krok a s ním krátký nádech,
žádná odvaha - jen mráz v zádech.

Duši v uzlíčku táhneš za sebou,
přivázanou jen slabou tkaničkou.
Stát! Tady prudký, krutý sráz,
a zas znova v zádech známý mráz.

Duše v uzlíčku ztratila se cestou v mlze,
a ty za špatnou tkaničku zaplatíš teď draze.
Okraj srázu, duše kdesi ztracená,
to je rovnice tvoje výsledná.

Stačí už jen krok…