Titanik

Bylo to na Silvestra v šedesátém osmém
V.V.Štech o půlnoci mluvil s věže
.............................od svatého Víta
Tehdy jsem mu naslouchal naposled
Byla to dlouhá noc
Co bude dál jsme nevěděli
Jen co jsme douškem svobody ochutnali
byli jsme znovu za katrem
Zabouchli za námi bytelné dveře cely
až otřásla se zem........

Bylo mi něco přes dvacetšest let
Synovi byly dva
Před týdnem jsme tenkrát pohřbili maminku
Osudová mi zněla skoro každý den...
Zakleté roky co přišly po té se rozsypaly
a roztály
zmizely jako první sníh
když sype se po svatém Mikuláši....
Ale vlastně koho to zajímá dnes
proč marnit lidem čas
a špinit čisté stránky vzpomínkou
na nějakých dvacet let
které nikdo nevrátí vám zpátky
Nevyléčí ani bolest
ani strach a stres.....

Tak sami sobě
napospas
Pozůstalí...
neseme mlčky všechny rány
jako rakev Palacha i Zajíce
Na rozjásaná náměstí
a cinkot klíčů bychom nejraději zapomněli
protože všechno co zůstávalo skryto
znovu se vynořuje
Hrozivý Titanik dnešních dnů
Průvody nácků
rozbité náhrobní kameny
a osprejovaný svět
páchnoucí opileckou močí
a výfukovým dýmem luxusních limuzín
expresních zbohatlíků
pasáků, zlodějů
a prostitutek
pobíhajících mezi školáky
kteří vykuřují o přestávce marjánku
na místo svačiny
a zapíjí to rumem...
Dvanáctileté děti
samet podivné revoluce

Hrozivý Titanik dnešních dnů
o kterém se příliš nemluví
a o kterém nikdo nechce ani příliš slyšet....

Znaky smrti na prsou černých triček
Lebky se zkříženými hnáty na šátcích kolem hlavy
Na karoseriích automobilů
A vlastně všude
Ani se nechci ptát kam kráčíme
Po stěnách nápisy FUCK.......
Na vtíravou otázku
.................jasná odpověď...