Život je blázen

Slunce, ta otravná koule světla
Furt jakoby do života se mi pletla

Měsíc, to zrdcadlo slunce
Ten je jak druhá strana mince

Nemám ráda den a nemám ráda noc
Však idiotům byla dána moc

Měla bych ráda den a měla ráda noc
Však tenhle život je jen dlouhá nemoc

Viróza, jež nezbavíš se lehce
Když ty chceš, jí se nechce

Už jsi zdráv a konečně skutečně žiješ
Udělaj z tebe fénixe, sprostě běduješ

Nutí tě, nalézt zalíbení v té nemoci
Tak hledáš v sobě draka, chceš od něj pomoci

Jsi v bílém domě, hraješ rubikovou kostku
Kostku máš nyní i v celém svěm mozku

Drak byl zabit, byl odepřen mu fénix
Ty šílíš, tvá ponožka jmenuje se Felix

A zase hledáš, hledáš dračici
Však tvá zbylá síla není stačící

A tak dál žiješ v tom bílém domě
Teď lituješ, tvou smůlou bylo, že jsi po mně

Hle, však našel si novou cestu
Krev , přijímáš jako nevěstu

Tvá cesta je lemovaná rudě
Nemůžu se dočkat, potkáme se v hrobě

Umíráš, skutečně nalezl sis cestu
Nalezl jsi své draky, je jich ke stu

Teď už víš, že nalezs dostatek sil
Přivolal si tu dračici, sám ses překvapil

jen my víme, jak vypadají draci
Nereálný svět se postupně ztrácí

Pro nás oba cílem dračím byla smrt
Jsme v reálném světě, život je prd