Smutek
Pod uschlou lípou listy sedmikrásky padají
na větvi shnilý věnec z pampelišek visí
vrány bolesti se mému smutku smějí
a krvavé slzy moje líčko zalévají
Pro milého, který mi najevo dává
moje přítomnost stala se pro něj jedem
naše cesta hyne v ruka v ruce spolu nejdem
na rozcestníku každý svým směrem už se asi nesejdem
Se škodolibostí ve tváři a s výsměchem v hlase
o jiných dívkách nadšeně přede mnou mluvil
naší lásko svojí tupostí mezku pohřbil
a naději a lásku též pozbyl
Epilog:
Snad jsi lásko šťastnější, když po tobě jiná leze.
Snad ji od rána do večera líbáš, mazlíš se s ní.
Snad tě nevidí jako zbabělce jako já, jenž mi nedokázal do očí říct, že už mě nemiluje, ale jinou.
Snad zemřeš neboť já kvůli tobě umírám ty VRAHU!!
Přečteno 620x
Tipy 4
Poslední tipující: Nergal, Dreamer
Komentáře (2)
Komentujících (2)